Elterngeld, ElterngeldPlus a Rodičovský příspěvek v Německu: Váš průvodce

Otázka výše rodičovského příspěvku v Německu je pro řadu těch, kdo plánují založení rodiny, jednou z nejdůležitějších. Plánování rodičovské dovolené závisí do značné míry na finančním zabezpečení, které tato dávka nabízí.

Úkolem rodičovského příspěvku je chránit rodiny při absenci příjmu. Rodičovský příspěvek zajišťuje nahrazení příjmu, o který rodiče s příchodem dítěte na svět přijdou, a je jednou z nejdůležitějších forem státních dávek. O tom, zda v Německu máte nárok, rozhodují úřady podle federálního zákona o rodičovském příspěvku a rodičovské dovolené (Bundeselterngeld- und Elternzeitgesetz; BEEG).

Základním principem příspěvku je finanční podpora každého, kdo přispívá do státního rozpočtu Německa NEBO v Německu trvale žije s dítětem. Nárok pobírat rodičovský příspěvek mají žadatelé pracující v Německu, ale i ten, kdo žádný příjem nemá, například studenti, ženy v domácnosti či dlouhodobě nezaměstnaní. Zatímco rodiče ve druhé skupině se musí spokojit s fixní minimální částkou, v případě pracujících rodičů se příspěvek stále vypočítává jako procentuální náhrada mzdy.

Kdo má nárok na Elterngeld?

Nárok na Elterngeld mají za určitých okolností i rodiče z Česka, pokud alespoň jeden z rodičů pracuje v Německu. Ovšem ne vždycky, pro nárok v Německu platí, že:

• v Německu pracujete oba,
• pracujete v Německu vy sama a váš partner pracuje v ČR,
• nebo manžel pracuje v Německu a vy nemáte žádný zdroj příjmu v Česku.

Nárok na Elterngeld má ten, který před narozením dítěte měl pracovní poměr v Německu a s dítětem žije v jedné domácnosti a bude o něj doma pečovat. Nárok na Elterngeld má rovněž každý, kdo chce po narození dítěte pracovat a sice ne více než průměrně 32 hodin týdně. Nárok na Elterngeld vzniká i na adoptované děti nebo přivdaným matkám, pokud se o dítě starají a žijí s ním v jedné domácnosti. Nárok na Elterngeld získává rovněž ten, který se do Německa přistěhoval a dítě ještě není starší 12 měsíců.

Nárok mají rovněž matky, které nemají v České republice pracovní poměr a druhý rodič pracuje v Německu (nemusí být manželé). Nárok na rodičovský příspěvek má každá matka i otec dítěte, adoptivní rodič, nevlastní rodič, či prarodič, který:

• má v Německu bydliště, příp. obvyklý pobyt nebo povolení k pobytu,
• žije s dítětem ve společné domácnosti,
• vychovává a osobně pečuje o dítě,
• nepracuje vůbec nebo nepracuje více než 32 hodin týdně,
• v posledním zdaňovacím období před porodem neměl roční příjem vyšší než 250 000 € (u rodičů nesmí společný příjem přesáhnout částku 300 000 €).

Nárok na rodičovský příspěvek vzniká i v případě, že jeden z rodičů pracuje v Německu a děti žijí v domovské zemi. resp. v jiné zemi EU s druhým rodičem. V případě, že matka před narozením dítěte nepracovala a žije s dítětem v domovské zemi, resp. v zemi EU přičemž otec je zaměstnán v Německu, je Německo jako jediná země zaměstnání rodičů povinna vyplácet rodičovský příspěvek.

Obecně platí, že Elternzeit můžete čerpat až tři roky na jedno dítě. Během prvních dvou let rodičovské dovolené máte navíc jistotu zachování pracovního místa. V tuto dobu tedy nesmí dojít k výpovědi ze strany zaměstnavatele. Elternzeit v Německu navazuje na konec mateřské dovolené (Mutterschutz). Na mateřskou dovolenou nastupuje výhradně nastávající matka, mateřská v Německu totiž slouží podobně jako nemocenská k zotavení se z porodu a není primárně určena jako období pro výchovu dítěte, narozdíl od rodičovské. Mateřská v Německu trvá 14 týdnů, těhotná žena na ni nastupuje 6 týdnů před plánovaným datem porodu a 8 týdnů začíná ode dne porodu. Pokud tedy žena porodí až po plánovaném datum porodu, o tyto dny mateřské dovolené „navíc“ nepřijde.

Elternzeit mohou v Německu matky i otcové buď využít najednou, nebo si ji rozdělit, a to až do 8 let života dítěte. Do třetího roku života dítěte existuje nárok na rodičovskou dovolenou v délce 36 měsíců pro každého z rodičů. V tomto období mohou rodiče rodičovskou dovolenou v Německu využívat současně (Partnerschaftsbonus) nebo ji rozdělit do více, maximálně však tří, časových úseků. Až 24 měsíců z této doby musí připadnout do období mezi třetím a osmým rokem života dítěte. V případě potřeby lze rodičovskou dovolenou v Německu využít i krátkodobě na několik týdnů nebo měsíců.

Typy rodičovského příspěvku

Délka čerpání rodičovského příspěvku se liší podle jeho typu. Ty jsou v Německu dva:

• Basiselterngeld - základní rodičovský příspěvek lze pobírat až 12 měsíců pro jednoho rodiče. Pokud se oba rodiče v péči o dítě střídají, prodlužuje se doba výplaty až na 14 měsíců.
• Elterngeld Plus se vyplatí v poloviční výši, zato dvakrát tak dlouho, tedy 24, respektive 28 měsíců.
• Partnerschaftsbonus - partnerský bonus znamená 4 extra výplaty rodičovského příspěvku navíc v případě, že oba rodiče současně pracují 24 až 32 hodin týdně.

V Německu existují tři varianty rodičovského příspěvku, a to: Elterngeld, resp. základní rodičovský příspěvek, ElterngeldPlus, resp. rodičovský příspěvek plus, a Partnerschaftsbonus, resp. partnerský bonus.

Základní rodičovský příspěvek (Basiselterngeld)

Základní varianta rodičovského příspěvku je klasickou možností navrženou tak, aby po omezenou dobu hradila co nejvíce ztraceného příjmu. Rodič může tuhle variantu čerpat až 12 měsíců věku dítěte, výhodou této možnosti je vyšší rodičovský příspěvek ve srovnání s plusovou variantou - tedy alespoň co se měsíční částky týče.

Když se ale do péče o dítě zapojí i druhý rodič, zpravidla otec dítěte, prodlouží se doba čerpání příspěvku na 14 měsíců. A to za předpokladu, že druhý rodič (otec) využije svého právního nároku 2měsíční rodičovské dovolené v Německu. Podobně jako první rodič (matka), i otec požádá o uvolnění v rámci Elternzeit u svého zaměstnavatele. Protože jde o právní nárok druhého rodiče, nemá zaměstnavatel možnost takovou žádost odmítnout, může ale vyjednávat o detailech.

Během této doby, po kterou otcovská dovolená trvá, nepobírá otec mzdu, ale dostává právě rodičovský příspěvek. Pro pendlery platí podmínka, že otec je zaměstnán v Německu, jinak otcovskou dovolenou čerpat nemůže. Pokud jeden z rodičů pracuje a zároveň čerpá příspěvek, příjmy z práce se mu započítají do rodičovského příspěvku a výrazně ho sníží. Základní varianta je proto ideální pro toho rodiče, který chce zůstat doma úplně bez práce.

Základní rodičovský příspěvek lze pobírat 12 měsíců, v rozmezí od 300 do 1800 eur měsíčně. To je zjednodušeně odstupňováno podle toho, kolik jste vydělávali předtím. K těmto 12 měsícům lze získat další dva takzvané partnerské měsíce. Na ty mají nárok oba rodiče za předpokladu, že má alespoň jeden z nich dva měsíce po porodu nižší příjem než před ním.

Základní rodičovský příspěvek lze pobírat jen v prvních 14 měsících života dítěte. Trochu to navíc komplikuje fakt, že je do tohoto intervalu počítán i čas, kdy matka pobírá mateřskou dávku - na rozdíl od systému v Česku, kde rodičovský příspěvek nabíhá až po uplynutí mateřské. Pokud tedy matka pobírá mateřskou osm týdnů po porodu (což je standardní doba, s výjimkou situace, kdy se dítě narodí předčasně), zůstane jí 10 z 12 měsíců základního rodičovského příspěvku. Důležité je poznamenat, že během výplaty mateřské dávky se obvykle nevyplácí rodičovský příspěvek. Postará se o to úřad pro rodičovské dávky, který tyto dávky porovná. Pokud je mateřská vyšší, což je běžný případ, zůstává tato dávka zachována. Pokud je vyšší rodičovský příspěvek, matka dostává mateřskou a zároveň se jí doplatí rozdíl ve formě rodičovského příspěvku.

Rodičovský příspěvek plus (ElterngeldPlus)

Tahle možnost je ideální variantou pro rodiče, kteří se chtějí co nejdříve po porodu vrátit do práce. Umožňuje totiž kombinovat zaměstnání i možnost práce v Německu. Takoví rodiče během rodičovské dovolené pracují na částečný úvazek v rozsahu maximálně 30 hodin týdně, peníze na obživu si tedy obstarají sami a rodičovský příspěvek je pro ně jen vítaným přilepšením.

Výplata rodičovského příspěvku plus trvá dvojnásobně déle než u základní varianty, zato v poloviční výši každý měsíc. V součtu tedy dostanete za 24 měsíců rodičovské dovolené stejně jako za 12. Počítejte ale s tím, že budete pobírat Elterngeld jen v poloviční výši podle jednoduchého vzorce: Jedna výplata základního příspěvku se rovná dvěma měsícům příspěvku plus.

S touto variantou získávají rodiče přitom daleko větší volnost, pokud vědí, že chtějí už během rodičovské dovolené pracovat. Tahle možnost přímo počítá s tím, že si najdete nějaký přivýdělek, a výsledná měsíční částka této formy se vaším příjmem - narozdíl od základní varianty - nijak zásadně nesníží.

ElterngeldPlus obdržíš dvakrát tak dlouho jako základní rodičovský příspěvek. Pokud tedy například plánuješ zůstat po porodu dva roky doma, dostáváš 24 měsíců polovinu základního rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek si tedy jednoduše rozdělíš na delší období. Pokud chceš po porodu pracovat na částečný úvazek, ElterngeldPlus se ti obzvlášť vyplatí. Můžeš tak získat více rodičovského příspěvku, než kdybys při variantě se základním rodičovským příspěvkem pracoval(a) na částečný úvazek.

Partnerský bonus (Partnerschaftsbonus)

Příspěvek plus a partnerský bonus. Partnerský bonus představuje jakousi formu odměny od státu, kterou dostávají ti rodiče, kteří se rozhodli pečovat o narozené dítě společně, rovným dílem. V tomto případě mají rodiče nárok na další měsíce rodičovského příspěvku. Předpokladem je, že oba rodiče pracují v Německu na částečný úvazek. Práce na částečný úvazek v tomto případě znamená pracovat v Německu v průměru 24 až 32 hod. týdně po dobu dvou až čtyř po sobě jdoucích měsíců.

Pendlerů se partnerský bonus (Partnerschaftsbonus) týká také. Podmínkou pro jeho čerpání totiž není bydliště v Německu, ale příslušnost k německému sociálnímu systému. Pokud tedy oba rodiče pracují v Německu nebo jejich zdanitelný příjem podléhá německému právu, mají nárok na rodičovský příspěvek plus a partnerský bonus k tomu.

Plánuješ péči o své dítě rozdělit 50:50 se svým partnerem nebo partnerkou? Pak se vyplatí partnerský bonus. Díky němu můžeš pobírat rodičovský příspěvek Plus i další měsíce. Předpokladem je, že oba rodiče pracují současně na částečný úvazek.

Pokud jsi samoživitel(ka) a pracuješ na částečný úvazek, splňuješ také podmínky. Základní rodičovský příspěvek, ElterngeldPlus a partnerský bonus mohou být vzájemně kombinovány.

Výpočet výše Elterngeld

Výše Elterngeld přímo závisí na čistém příjmu, jaký jsme pobírali posledních 12 měsíců před narozením dítěte a nástupem na mateřskou dovolenou. Rodiče dostávají po tyto měsíce Elterngeld jako náhradu mzdy ve výši 65 až 100 procent průměrného měsíčního čistého příjmu. Rodičovský příspěvek je v Německu progresivní, tedy čím nižší čistou výplatu berete, tím více procent rodičák dělá:

• Čistý příjem pod 1.000 eur => Míra náhrady je až 100 procent.
• Čistý příjem v rozmezí 1.000 až 1.200 eur => 67 procent.
• Nad 1.200 eur => maximálně 65 procent.

Na výši Elterngeld se tedy projeví nejen výše vašich čistých příjmů, ale i typ úvazku. Pokud se rozhodnete před početím či narozením dítěte pracovat na částečný úvazek, bude rodičovský příspěvek z Německa podstatně nižší než při plném úvazku. Doporučujeme proto v období plánování rodičovství zvážit změnu typu úvazku, pokud to zaměstnavatel dovolí.

Rodičovský příspěvek v Německu činí mezi 65 a 100 procenty předchozího příjmu pečujícího rodiče. Základní rodičovský příspěvek (Basiselterngeld) v Německu se tak obvykle pohybuje mezi 300 a 1.800 eury za měsíc. V rámci ElterngeldPlus dostávají rodiče mezi 150 a 900 eury za měsíc. Pokud se nejedná o první dítě, ale rodina již má více dětí, dostávají rodiče od státu o o 10 procent vyšší rodičovský příspěvek v Německu.

Výše rodičovského příspěvku závisí na osobní životní situaci žadatele a také na typu zvoleného rodičovského příspěvku. Je vyplácen měsíčně. Minimální částku, resp. 300 € při základním rodičovském příspěvku a 150 € při příspěvku plus, dostane ten žadatel o rodičovský příspěvek, který nepracoval před narozením dítěte. V opačném případě je příspěvek ve výši 65 % z čisté mzdy před porodem (zohledňuje se max. měsíční suma 2 770 €).

Limity a specifika výpočtu

Výše Elterngeld v Německu je zastropovaná. Bez ohledu na to, kolik vyděláváte, má výše Elterngeldu horní i dolní limity. Rodičovský příspěvek je tedy i v Německu spíše formou „alespoň nějaké pomoci“ než příjmem jako takovým.

• Minimální výše rodičovského příspěvku je 300 € měsíčně. Tuhle částku dostávají především rodiče, kteří na rodičovskou dovolenou nastoupí bez předchozího příjmu.
• Maximální výše činí 1.800 €. Takové částky dosáhnou rodiče už při čistém příjmu 2.770 € měsíčně.

Rodičovský příspěvek můžete pobírat jen při společném zdanitelném ročním příjmu do 200.000 eur. Páry, které dohromady vydělávají více, nemají na Elterngeld v Německu nárok. Stejný limit platí i pro samoživitele.

Čistý příjem pro výpočet není to samé, co čistá mzda. Přestože se pro výpočet výše příspěvku používá pojem čisté mzdy, nejde o tu samou čistou mzdu, která vám každý měsíc přijde na účet. U rodičovského příspěvku se v Německu používá tzv. „Elterngeld-Netto“, což je specifický způsob výpočtu základu. Postup je zjednodušeně takový:

1. Vezme se průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců před porodem (týká se těch, kdo nepracoval před narozením dítěte či jinak nemá nárok na mateřskou dovolenou v Německu) NEBO před nástupem na mateřskou.
2. Od tohoto průměrného příjmu se odečtou paušální odvody na sociální a zdravotní - tedy ne ty skutečně zaplacené.
3. Dále se odečtou reálně zaplacené daně.
4. Uplatní se ještě některé paušály, např. Werbungskostenpauschale ve výši 1.000 € ročně, případně jiné daňové zvláštnosti, pokud mají na výši rodičovského příspěvku vliv.

Výsledkem je Elterngeld-Netto, které může být nižší, stejné i vyšší než částka, kterou máte běžně na výplatní pásce uvedenou jako čistou. Samotné Elterngeld je potom 65-67 % z tohoto Elterngeld-Netto, u nižších příjmů až 100 %.

Specifické situace: OSVČ, studenti, rodiny s více dětmi

Co platí pro OSVČ, studenty a osoby s nízkými příjmy?

Zákon o rodičovském příspěvku myslí na to, aby příspěvek pokryl co nejvíce rodičů v nejrůznějších životních situacích. Zatímco mateřská dovolená v Německu a mateřský příspěvek jsou závislé na odpracovaných letech, rodičovský příspěvek funguje spíše jako „státní příspěvek na výchovu dítěte“ než jako zásluhová část příjmů.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

Osoby samostatně výdělečně činné dostávají příspěvek zálohově. Zákon tak umožňuje vyplácet rodičovský příspěvek i osobám samostatně výdělečně činným, pro které platí zvláštní pravidla, pokud jde o vyměřovací období. Namísto dvanácti měsíců před porodem je základem pro výpočet obecně příjem z posledního ukončeného kalendářního roku. Výpočet vychází z daňového přiznání za tento rok. Pokud jste jej ještě nedělali, úřad pro rodičovský příspěvek si vyžádá výpis příjmů nebo rozvahu.

Během pobírání příspěvku smějí OSVČ nadále vykonávat svou živnost, ovšem pouze v rozsahu do 32 hod. týdně. Veškerý zisk, kterého během rodičovské dovolené dosáhnete, se vám bude započítávat do výše příspěvku. Jenže protože konečné příjmy rodiče budou úřady znát až v průběhu následujícího roku, rodičovský příspěvek dostávají rodiče jako zálohu, tedy za každý rok se provede vyúčtování, na základě kterého vznikne buď nedoplatek nebo přeplatek.

Studenti

Studentům náleží minimální možná částka. I novopečení rodiče, kteří ještě nemají žádnou pracovní zkušenost, mají nárok na rodičák. Jeho výše je ovšem minimální, a to 300 eur, případně 150 eur Elterngeld Plus. Kvůli pobírání příspěvku navíc rodiče nemusí přerušit studium, ale mohou v něm pokračovat. A pokud si najdou minijob nebo placenou práci v Německu v rámci studentské praxe, mohou si díky těmto příjmům zajistit i vyšší rodičovský příspěvek.

Rodiny s více dětmi

Vyšší příspěvek pro rodiny s více dětmi. Aby nově narozené děti ještě nezatížily už tak napjaté rozpočty rodin s vícero dětmi, náleží jim tak zvaný sourozenecký bonus. Ten zvyšuje rodičovský příspěvek paušálně o 10 procent nebo o 75 € v jeho základní podobě. Podmínky pro sourozenecký bonus jsou následující:

• V rodině již žije alespoň jedno dítě mladší tří let,
• nebo alespoň dvě další děti mladší šesti let,
• nebo alespoň jedno další dítě se zdravotním postižením, které je mladší 14 let.

Nárok na sourozenecký bonus trvá až do doby, kdy starší dítě nedosáhne maximální věkové hranice pro jeho výplatu. O bonus není nutné nijak extra žádat, ovšem do žádosti o rodičovský příspěvek musíte vyplnit jména všech dětí, které s vámi v domácnosti žijí. Úřad si sám ověří, zda na sourozenecký bonus máte nárok.

Na sourozenecký bonus máš nárok, pokud s tebou žije alespoň jedno další dítě mladší 3 let. Nebo ale, pokud s tebou žijí další dvě děti, které ještě nemají 6 let. Na další dávky máš také nárok, pokud musíš navíc pečovat o dítě s postižením. Stupeň postižení musí být alespoň 20 procent.

Lhůty a žádost o příspěvek

Lhůty a termíny si pohlídejte. Jedním ze základních předpokladů úspěšného přijetí první platby příspěvku je také včasnost podání žádosti o něj. Žádost o příspěvek obsahuje:

• Vlastní formulář žádosti,
• rodný list dítěte (originál),
• kopie občanských průkazů rodičů,
• doklad o příjmu a
• potvrzení od zdravotní pojišťovny a zaměstnavatele.

Rodičovský příspěvek vyplácí úřady jen 3 měsíce zpětně od data podání, to znamená, že žádost o rodičovský příspěvek musíte podat nejpozději do tří měsíců věku dítěte. Současně s podáním žádosti už musí mít rodiče mezi sebou vyřešenu otázku rozdělení péče o dítě a musí mít vybránu délku výplaty příspěvku. S rozhodováním proto neotálejte a domluvte se na něm s partnerem nejlépe ještě během těhotenství.

Žádost o rodičovský příspěvek můžeš podat teprve po narození tvého miminka podat. Měla bys to udělat během prvních tří měsíců života svého miminka, protože Rodičovský příspěvek je vyplácen zpětně pouze za tři měsíce. Doporučujeme Ti podat žádost již během těhotenství vyplnit. Tak už máš všechno hotové a můžeš ho po narození rovnou odeslat.

Žádost o rodičovský příspěvek lze podat buď osobně, nebo poštou prostřednictvím místně příslušného úřadu pro rodičovské příspěvky. K žádosti budete potřebovat:

• formulář žádosti (je dostupný na úřadě pro rodičovské příspěvky),
• originál rodného listu dítěte,
• potvrzení ze zdravotní pojišťovny o pobírání mateřské dávky (pokud byla probírána),
• potvrzení od zaměstnavatele o příspěvku na mateřské (v případě zaměstnance),
• potvrzení o výši mzdy během mateřské dovolené (v případě zaměstnance),
• potvrzení o výši mzdy za posledních 12 měsíců před nástupem na mateřskou dovolenou (v případě zaměstnance).

Mateřská dovolená vs. Rodičovská dovolená

Co přesně je rodičovská dovolená v Německu? Jak název napovídá, dovolená je v doslovném významu „dočasné uvolnění ze zaměstnání“. Dočasně uvolnit lze ze zákona i osoby celodenně a výhradně pečující o malé dítě. Na rodičovskou dovolenou proto může nastoupit biologický rodič, adoptivní rodič, pěstoun, ale i ten, kdo bude pečovat o děti svého partnera, dítěte, sourozence či jiné osoby mu blízké. Není přitom pravda, že rodičovskou dovolenou můžete čerpat jen na novorozence. Pokud jste rodičák na konkrétní dítě již nevyčerpali, máte nárok na jeho dočerpání až do 8 let věku dítěte. Je tedy možné na rodičák nastoupit i v případě, že adoptujete předškoláka nebo dítě mladšího školního věku a chcete se plně věnovat procesu adaptace dítěte na novou rodinu.

Rodičovská dovolená se v němčině nazývá Elternzeit a pod tímto pojmem se s ní setkáte i v mnoha českých textech týkajících se rodičáku v Německu. Elternzeit můžete v Německu dokonce čerpat i během dlouhodobé nemoci dítěte či v rámci péče o něj po vážném úrazu. Nárok na Elternzeit mají nejen němečtí občané, ale i přeshraniční pracovníci, kteří se prokáží platným pracovním poměrem. Nezaměstnaní, samostatně výdělečně činní, ženy i muži v domácnosti, společníci kapitálových nebo osobních společností, samostatně výdělečně činní společníci, studenti bez vedlejšího zaměstnání, žáci bez vedlejšího zaměstnání či dobrovolníci nemají v Německu nárok na rodičovský příspěvek (Elterngeld).

Počítá se mateřská dovolená v Německu do rodičovské dovolené? V Německu platí zákon o ochraně mateřství, zkráceně MuSchG. Tento zákon upravuje, jak se má zacházet s těhotnými a kojícími ženami. Matka automaticky po narození dítěte využívá mateřské dovolené v Německu (Mutterschutz), o kterou není třeba žádat a která navíc zahrnuje zákaz výkonu práce. Naproti tomu, o rodičovskou dovolenou v Německu musí rodič výslovně požádat. Není tedy automatická, jako je dovolená mateřská. Dále lze rodičovskou dovolenou v Německu využít až po skončení mateřské. Mateřská a rodičovská dovolená tedy neplatí současně, ale rodičovská navazuje na mateřskou. Je třeba vzít v úvahu, že doba mateřské se počítá do rodičovské dovolené. Rodiče proto požádají o rodičovskou dovolenou (Elternzeit) od okamžiku narození dítěte.

Jaký je rozdíl mezi rodičovskou a mateřskou dovolenou v Německu? Zákon o mateřské zahrnuje pevná pravidla, která chrání těhotné a kojící ženy prostřednictvím zvláštních práv. Patří sem ochrana před výpovědí, zákaz zaměstnání, mateřské dávky jako náhrada mzdy (Mutterschaftsgeld), zákaz práce o nedělích nebo večerních směnách a zákaz činností, které jsou považovány za nebezpečné. Šest týdnů před předpokládaným termínem porodu začíná platit zákaz zaměstnání, který trvá od okamžiku narození dítěte po dobu 8 týdnů. U předčasných a vícečetných porodů platí zvláštní pravidla. Zde se mateřská ochrana v Německu může prodloužit až na 12 týdnů. Na mateřskou dovolenou mají v Německu nárok výhradně těhotné ženy.

Rodičovskou dovolenou Elternzeit naopak mohou v Německu využívat všichni, tedy ženy i muži, včetně rodičů a prarodičů, pěstounů a adoptivních rodičů. Během rodičovské dovolené v Německu zůstávají tito lidé mimo pracoviště a nevykonávají svou profesionální činnost nebo ji vykonávají jen omezeně. O Elternzeit v Německu navíc můžete požádat po narození dítěte. Čerpat jej totiž můžete až do osmi let věku dítěte.

Můžu si v Německu vzít rodičovskou po mateřské? Na mateřskou dovolenou v Německu máte nárok automaticky. Po osmitýdenní mateřské v Německu si můžete u zaměstnavatele požádat o rodičovskou dovolenou. Doporučujeme však nenechávat nic na poslední chvíli a zaměstnavatele včas o těhotenství a termínu porodu informovat. Pokud by se totiž stalo, že dostanete výpověď, bude taková výpověď neplatná. To ale neplatí stoprocentně. Jsou totiž situace, kdy je výpověď během těhotenství v Německu, o kterém zaměstnavatel nevěděl, platná. Platnou se výpověď během těhotenství v Německu stane, pokud ani po převzetí výpovědi své těhotenství nenahlásíte nejdéle do dvou týdnů ode dne, kdy jste výpověď obdržela. Ať jsou vaše důvody pro utajení těhotenství jakékoli, můžete se stát, že posléze nemusíte mít nárok na rodičovský příspěvek (Elterngeld) nebo jen v jeho minimální výši, protože vám může chybět odpracovaná doba rozhodná pro výši Elterngeld.

Rodičovskou dovolenou v Německu mohou matky a otcové flexibilně využívat a rozdělit si ji mezi sebou. Otec i matka (ale i pěstoun, pěstounka, kdokoli, kdo se bude o dítě starat) mají možnost čerpat Elternzeit současně i každý zvlášť. Rodičovskou dovolenou v Německu si mohou rodiče rozdělit na tři části o libovolné délce. S ohledem na zaměstnavatele obou rodičů ale není možné nastoupit na rodičovskou dovolenou v Německu bez předchozího plánování. Svůj záměr na Elternzeit nastoupit musí rodič oznámit nejdříve 7 týdnů před plánovaným nástupem, pokud je dítěti méně než 2 roky, u staršího pak musí rodič oznámit plánování Elternzeit nejméně 13 týdnů před nástupem. Mějte ale na paměti, že u dítěte staršího 3 let nemusí zaměstnavatel vaší žádosti čerpat Elternzeit vyhovět, pokud tomu brání vážné provozní důvody.

Rodičovská dovolená v Německu (Elternzeit) bezprostředně navazuje na mateřskou. Předpokladem však je, že jste o rodičovskou dovolenou požádali včas u zaměstnavatele.

Proces žádosti o Elternzeit má dvě fáze. V té první oznámíte neformálním dopisem (ovšem písemně!) svému zaměstnavateli, že jste těhotná a hodláte čerpat Elternzeit v Německu. Zaměstnavatel tím získá dostatek času pro zařízení potřebných věcí pro to, abyste na rodičovskou v Německu mohla nastoupit. Jakmile porodíte a dostanete rodný list, v kopii jej zašlete svému nadřízenému spolu s žádostí, která může vypadat třeba takto:

Žádost o rodičovskou dovolenou - vzor

Kdy rodiče podají žádost o Elternzeit, je na každém zaměstnanci. Můžete ji podat i před narozením dítěte, i když ještě neznáte přesné datum porodu. Stačí ale použít formulaci „od narození“ a po porodu ji doplnit o údaje z rodného listu. I když je tato možnost možná administrativně náročnější, protože se nevyhnete dokládání dokumentů po porodu tak jako tak, je určitě jednodušší z pohledu rekonvalescence po porodu. Žádost o rodičák v Německu je tedy vhodné minimálně připravit dopředu a později ji doplnit o požadované údaje tak, aby vás co nejméně zaměstnávala bezprostředně po porodu. Protože pokud totiž mateřská dovolená v Německu (Mutterschutz) končí 8 týdnů po porodu a o rodičovskou dovolenou musíte požádat nejméně 7 týdnů předem, snadno si spočítáte, že žádost o rodičák v Německu byste tak musela řešit ideálně ještě v porodnici.

Přestože se bavíme o žádosti o rodičovskou dovolenou v Německu, tato žádost má pouze informační charakter a zaměstnavatel ji ze zákona o rodičovském příspěvku a rodičovské dovolené (Bundeselterngeld- und Elternzeitgesetz, zkr. BEEG) nemůže odmítnout. Jinak je tomu ale v případě, že o rodičovskou dovolenou v Německu žádáte pro dítě starší tří let. Zákon totiž neupravuje pravidla pro čerpání Elternzeitu v Německu pro děti starší tří let a jako rodiče nemáte žádnou legislativní oporu, která by deklarovala povinnost zaměstnavatele umožnit vám nastoupit na Elternzeit se starším dítětem. V tomto případě připomíná žádost o Elternzeit spíše dohodu mezi vámi a vaším zaměstnavatelem na základě vašich potřeb a možností vašeho zaměstnavatele. O tom, že vám zaměstnavatel vyjde vstříc a umožní vám čerpat zbytek rodičovské dovolené v Německu pro starší dítě, by měl ovšem rozhodnout bez zbytečných průtahů.

Pokud nestihnete doručit zaměstnavateli žádost o Elternzeit 7 týdnů před plánovaným nástupem, máte ze zákona povinnost nastoupit zpátky do práce. I v tomto případě ale platí, že komunikace je základ. Pokud jste již během těhotenství informovala svého šéfa o tom, že zůstanete na rodičovské, pak je na ni zřejmě připraven a ani pozdní doručení žádosti nebude mít na nic vliv. Jestliže jste ale ani předem neinformovala svého nadřízeného o tom, že po mateřské v Německu zůstanete na rodičáku, může se stát, že váš zaměstnavatel počítá s tím, že se dva měsíce po porodu vracíte do práce. V takovém případě může mít nedodání žádosti o rodičovskou dovolenou v Německu pracovněprávní důsledky, mezi které patří zejména povinnost vašeho návratu do práce hned po skončení mateřské dovolené. Pokud nenastoupíte a svou absenci nijak neomluvíte, můžete v krajním případě dostat výpověď.

FAQ

Je možná rodičovská dovolená v Německu i bez rodičovského příspěvku Elterngeld?

Ano, rodičovská dovolená (Elternzeit) a rodičovský příspěvek (Elterngeld) jsou dva různé pojmy. Zatímco dovolená je forma omluvení dlouhodobé absence ze zaměstnání, a proto na ni nemohou z logiky věci nastoupit OSVČ, nezaměstnané ženy nebo jiné, které nemají u koho absenci omluvit, rodičovský příspěvek v Německu je náhrada mzdy vyplácená Familienkasse všem, kdo splňují nárok pro jeho přiznání (bydliště v Německu, péče o dítě a nepracujete více než 30 hodin týdně). O rodičovský příspěvek v Německu tedy nemusíte žádat, pokud jej čerpat nechcete.

Je mateřská dovolená v Německu započítána do rodičovské dovolené?

Ano, doba mateřské dovolené (Mutterschutz) je součástí rodičovské dovolené v Německu. Pokud tedy máte nárok na mateřskou v Německu, na kterou navážete rodičovskou dovolenou (Elternzeit) až do tří let věku dítěte, jste na rodičovské o dva měsíce kratší dobu než rodiče, kteří na mateřskou dovolenou nárok nemají.

Kterých 12 měsíců se počítá pro výpočet rodičovského příspěvku v Německu?

Výše rodičovského příspěvku (Elterngeld) v Německu se vypočítává z průměrného měsíčního čistého příjmu, který rodič získal v období dvanácti měsíců před narozením dítěte. Jde tedy o 12 měsíců, které končí dnem porodu.

Jak dlouho trvá rodičovská dovolená v Německu?

V Německu je třeba rozlišovat mezi pojmy Elternzeit (rodičovská dovolená) a Elterngeld (rodičovský příspěvek). Rodičovská dovolená může trvat až 3 roky na jedno dítě, dá se rozdělit na více části a až 24 měsíců si nechat na období mezi 3. a 8. rokem věku dítěte. Rodičovský příspěvek lze pobírat 12 měsíců, případně 14 měsíců, ve variantě Elterngeld Plus až 28 měsíců, ovšem v nižších částkách.

Kolik je v Německu rodičovský příspěvek?

V Německu činí rodičovský příspěvek cca 65-67 % čistého příjmu, minimálně však 300 € měsíčně a maximálně 1.800 €. Tyto výše platí pro obě varianty příspěvku, tedy základní i plusovou, v té ovšem dostávají rodiče jen poloviční výši měsíčních výplat, neboť je výplata realizována do jednou tak dlouhé doby.

Kdo nemá na rodičovský příspěvek v Německu nárok?

Zpravidla jde o osoby bez bydliště nebo obvyklého pobytu v Německu, o cizince, kteří nemají potřebné povolení k pobytu, o rodiče s velmi vysokými příjmy (nad 300.000 €, resp. nad 500.000 € v součtu příjmů obou rodičů), i ti, kteří během pobírání příspěvku pracují déle než 30 hod. týdně. Rodičovský příspěvek zároveň nepobírají ženy na mateřské dovolené, neboť jim období 6 týdnů před porodem a 8 týdnů po porodu náleží mateřské dávky.

tags: #elterngeld #rodicovsky #prispevok